Nebojte se a věřte mi, aby byl oslaven Otec
Kázání: Jan 14,1-14, Suchdol nad Odrou, 12.7.2009
1. Text pro kázání: Jan 14,1-14
Text (NA27)
1 Mh. tarasse,sqw u`mw/n h` kardi,a\ pisteu,ete eivj to.n qeo.n kai. eivj evme. pisteu,eteÅ 2 evn th/| oivki,a| tou/ patro,j mou monai. pollai, eivsin\ eiv de. mh,( ei=pon a'n u`mi/n o[ti poreu,omai e`toima,sai to,pon u`mi/nÈ 3 kai. eva.n poreuqw/ kai. e`toima,sw to,pon u`mi/n( pa,lin e;rcomai kai. paralh,myomai u`ma/j pro.j evmauto,n( i[na o[pou eivmi. evgw. kai. u`mei/j h=teÅ 4 kai. o[pou Îevgw.Ð u`pa,gw oi;date th.n o`do,nÅ 5 Le,gei auvtw/| Qwma/j\ ku,rie( ouvk oi;damen pou/ u`pa,geij\ pw/j duna,meqa th.n o`do.n eivde,naiÈ 6 le,gei auvtw/| Îo`Ð VIhsou/j\ evgw, eivmi h` o`do.j kai. h` avlh,qeia kai. h` zwh,\ ouvdei.j e;rcetai pro.j to.n pate,ra eiv mh. diV evmou/Å 7 eiv evgnw,kate, me( kai. to.n pate,ra mou gnw,sesqeÅ kai. avpV a;rti ginw,skete auvto.n kai. e`wra,kate auvto,nÅ
8 Le,gei auvtw/| Fi,lippoj\ ku,rie( dei/xon h`mi/n to.n pate,ra( kai. avrkei/ h`mi/nÅ 9 le,gei auvtw/| o` VIhsou/j\ tosou,tw| cro,nw| meqV u`mw/n eivmi kai. ouvk e;gnwka,j me( Fi,lippeÈ o` e`wrakw.j evme. e`w,raken to.n pate,ra\ pw/j su. le,geij\ dei/xon h`mi/n to.n pate,raÈ 10 ouv pisteu,eij o[ti evgw. evn tw/| patri. kai. o` path.r evn evmoi, evstinÈ ta. r`h,mata a] evgw. le,gw u`mi/n avpV evmautou/ ouv lalw/( o` de. path.r evn evmoi. me,nwn poiei/ ta. e;rga auvtou/Å 11 pisteu,ete, moi o[ti evgw. evn tw/| patri. kai. o` path.r evn evmoi,\ eiv de. mh,( dia. ta. e;rga auvta. pisteu,eteÅ
12 VAmh.n avmh.n le,gw u`mi/n( o` pisteu,wn eivj evme. ta. e;rga a] evgw. poiw/ kavkei/noj poih,sei kai. mei,zona tou,twn poih,sei( o[ti evgw. pro.j to.n pate,ra poreu,omai\ 13 kai. o[ ti a'n aivth,shte evn tw/| ovno,mati, mou tou/to poih,sw( i[na doxasqh/| o` path.r evn tw/| ui`w/|Å 14 eva,n ti aivth,shte, me evn tw/| ovno,mati, mou evgw. poih,swÅ
Text (vlastní překlad)
1 A řekl svým učedníkům: „Nedovolte vašim srdcím, ať jsou soužena. Věřte v Boha, i ve mě věříte. 2 V domě mého Otce je mnoho příbytků. Jestliže není, řekl bych vám to, protože vám jdu připravit místo. 3 A jestliže odejdu a připravím vám místo, opět přijdu a vezmu si vás k sobě, aby jste byli, kde jsem já. 4 A cestu tam, kam já odcházím znáte.“ 5 Tomáš mu řekl: „Pane, nevíme, kam odcházíš. Jak můžeme znát cestu?“ 6 Ježíš mu řekl: „Já jsem cesta i pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci, než skrze mě. 7 Jestliže jste mě poznali, i Otce jste poznali. A odteď ho znáte i jste ho viděli.“
8 Filip mu řekl: „Pane, ukaž nám Otce a to nám bude stačit.“ 9 Ježíš mu řekl: „Tak dlouho jsem s vámi a neznáš mě Filipe? Kdo vidí mě, vidí Otce. Jak to, že říkáš ukaž nám otce? 10 Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mě? Slova, která vám říkám, neříkám sám od sebe, ale Otec, který přebývá ve mně, činí své skutky. 11 Věřte mi, že jsem v Otci a Otec ve mě. Jestliže však nevěříte, věřte pro tyto skutky.
12 Amen, amen, říkám vám, že ten, kdo ve mě věří, skutky, které dělám já bude dělat, i větší než tyto bude dělat, protože já odcházím k Otci. 13 A kdo by o něco požádal v mém jménu, učiním to, aby byl oslaven Otec v Synu. 14 Jestliže mě o něco požádáte v mém jménu, učiním to.“
Kázání
Úvod
-
Bratři a sestry, milí přátelé a hosté, zdravím vás pozdravem apoštola Pavla: ca,rij u`mi/n kai. eivrh,nh avpo. qeou/ patro.j h`mw/n kai. kuri,ou VIhsou/ Cristou/Å - Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.
-
Co tady vlastně dneska děláme? Co od následující půlhodiny očekáváme? Pokud jsme se přišli podívat, nic se s námi nestane. Pokud jsme sem přišli, protože „se to dělá“ a očekáváme za to nějaké záslužné body, nic se s námi nestane. Pokud jsme se však přišli setkat s všemohoucím Bohem, čekejme, že se s námi něco stane, že nás toto setkání poznamená, promění.
-
Jak křesťané jsme rozpoznali Boží volání v našich životech a vydali jsme je zcela Bohu ve vědomí, že bez něj nemůžeme činit nic dobrého.
O čem mluví náš text?
-
Náš text mluví o události, která se odehrává během posledních okamžiků Pána Ježíše se svými učedníky. Máme před sebou jeden z posledních Ježíšových rozhovorů se svými učedníky, těsně před vyvrcholením jeho služby. Pán Ježíš ještě jednou vysvětluje svým učedníkům, co je jeho posláním a oni to stále nechápou, dokonce ani po třech společně strávených letech.
-
Ježíš svou misi neskrýval před svými učedníky. Bůh sám se stal člověkem, vzdal se své slávy a přebýval mezi lidmi jako jeden z nás, zemřel za nás a byl po třech dnech vzkříšen. Podíl na svém věčném životě nabízí všem lidem bez rozdílu skrze víru.
-
Ježíš si je vědom, že toto je poslední chvíle se svými učedníky a tak jim zajisté neříká jen tak nějaká prázdná slova, ale znovu jim ukazuje, co je jeho posláním a předává jim to nejdůležitější. Svým učedníkům říká: Nebojte se, věřte, odcházím, vrátím se, jsem jediná cesta a dávám vám moc.
Nebojte se
-
Nedovolte vašim srdcím, ať jsou soužena.
-
Člověk je ustrašená a ustaraná bytost, obzvláště, když přijdou zkoušky a pokušení. Ty však nejsou pro věřícího tím posledním, co ho čeká. Bible obsahuje celkem 365 míst, kde se píše „neboj se!“ a to už něco znamená.
-
Nedovolte strachu, aby nad vámi panoval. Vždyť Bůh je všemohoucí a tak má zajisté vše pod kontrolou. Máme přece naději, že Bůh nám nenaloží víc, než bychom zvládli: „Nepotkala vás zkouška nad lidské síly. Bůh je věrný: nedopustí, abyste byli podrobeni zkoušce, kterou byste nemohli vydržet, nýbrž se zkouškou vám připraví i východisko a dá vám sílu, abyste mohli obstát.“ (1K 10,13). Vždyť ve ohni zkoušek se jako zlato přetavuje naše víra a pokud uspějeme, čeká nás vavřín života, je to pro nás posílením.
Věřte
-
Věřte v Boha, i ve mě věříte.
-
Je to pouze víra, skrze kterou Bůh nabízí ospravedlnění každému člověku, nikoliv skutky, kterými by se člověk chtěl dostat do nebe. „Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si jist tím, co nevidíme.“ (Žd 11,1).
-
„Pane, ukaž nám Otce a to nám bude stačit.“
-
Každý člověk by rád podepřel svoji víru důkazy, Filip chtěl vidět Otce – to by mu stačilo, to by mu bylo nezvratným důkazem. Ale Janovo evangelium hned na počátku píše o tom, že „Boha nikdy nikdo neviděl; jednorozený Syn, který je v náručí Otcově, nám o něm řekl.“ (J 1,18). Apoštol Pavel o důkazech k víře též píše toto: „Jsme spaseni v naději; naděje však, kterou je vidět, není už naděje. Kdo něco vidí, proč by v to ještě doufal?“ (Ř 8,24)
-
Ježíš po nás chce víru. Konec konců „Bez víry však není možné zalíbit se Bohu. Kdo k němu přistupuje, musí věřit, že Bůh jest a že se odměňuje těm, kdo ho hledají.“ (Žd 11,6).
-
Boha můžeme hledat i skrze studium Písma. Janovo evangelium bylo napsáno, protože má svědčit o Ježíšově Božství a vést k víře: „Ještě mnoho jiných znamení učinil Ježíš před očima učedníků, a ta nejsou zapsána v této knize. Tato však zapsána jsou, abyste věřili, že Ježíš je Kristus, Syn Boží, a abyste věříce měli život v jeho jménu.“ (J 20,30-31).
-
Jsme vybízeni k tomu věřit, to znamená důvěřovat, Ježíši Kristu. Následkem této víry je obnovený vztah s Bohem a život.
Odcházím
-
Tomáš se Ježíše nevěřícně ptá, jakouže cestou se to jejich Mistr vydává, že ji znají. Ježíš ho pak jakoby okřikuje známým slovem začínajícím „Já jsem cesta...“ (J 14,6)
-
Ježíš velmi dobře věděl, do čeho jde, věděl, že jej jeho úkol bude stát život. Neváhal jej však pro lidi nasadit. Mesiášovo poslání bylo podle proroctví porazit nepřítele, který sužuje lid a nastolit pokoj. Neproběhlo to však tak, jak si Židé, vyvolený národ tehdy představovali – tak, že přijde Mesiáš a vybije Římany, tehdejšího okupanta Izraele a nastolí pořádek.
-
Mesiáš (Kristus) skutečně přišel a nejhoršího nepřítele člověka – hřích – skutečně porazil. Na kříži smířil svatého Boha s hříšným člověkem. Obnovil původní vztah lidí s Bohem, který byl pádem přerušen, pokřiven a rozbit.
-
Ačkoliv se může z lidského pohledu zdát Ježíšova služba jako neúspěšná, není tomu tak. Mesiáš (Kristus, Cristo,j, x:yvim'), kterým Ježíš je musel skutečně zemřít, aby naplnil proroctví a aby smířil Boha s člověkem. Je to zásah shůry, kdy milující Bůh sestupuje do lidské bídy a vytahuje z ní člověka. „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ (J 3,16).
-
Jdu vám připravit místo...
-
Poté, co jej učedníci rozpoznali jako Syna Božího, začal Ježíš své učedníky učil, „že musí jít do Jeruzaléma a mnoho trpět od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a třetího dne vzkříšen.“ (Mt 16,21).
-
V domě mého Otce … vám připravím místo...
-
Ježíš nám tedy odchází (po vybojované bitvě s hříchem) připravit příbytky (místa) v domě (rodině – v řečtině, ve které je NZ napsán je stejné slovo pro dům i rodinu) svého Otce. Nazývá Boha Otcem, i my jej nazýváme skrze víru Otcem - „Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi.“ (J 1,12).
Vrátím se
-
Ježíš slíbil svému lidu, že se vrátí, aby soudil svět. Hodí se sem hláška starých westernových filmů: „Já se vrátím a se mnou přijde zákon.“ Stejně tak i pro nás platí, že Ježíš se pro svůj lid vrátí a až se vrátí bude soudit svět – buďme připraveni!
-
Zatím trvá doba milosti, zatím je pořád čas dát do pořádku život a urovnat si ten nejdůležitější vztah v životě člověka – vztah s Pánem Bohem.
Já jsem jediná cesta
-
Ježíšova ostřejší reakce na Tomáše je proto, aby učedníkům ukázal důležitost svého úkolu. Nelze přijít k Bohu bez Syna – Ježíše Krista. On je ta jediná cesta i pravda i život.
-
Bratři a sestry, přátelé a hosté, lidi, Ježíš Kristus je jediná cesta jak dosáhnout spasení, záchrany před věčnou smrtí.
-
V minulosti existovaly pokusy lidí si spasení odpracovat, snahy najít jiné způsoby. Německý teolog Karl Barth napsal knihu, jejíž titul je odpovědí na všechny tyto snahy: Nein! NE! Kategoricky odmítá jakékoliv snahy obejít Božího Syn a Ježíše Krista, Mesiáše. Jakékoliv snahy obejít Ježíše jsou dálnicí do pekel!
-
Neexistuje jiná cesta kromě Ježíše Krista. Jestli Ježíš není jedinou cestou, jestli existuje ještě jiný způsob, jak být spasen, jak si spasení „odpracovat“ nebo zasloužit skutky, nebo čímkoliv jiným, pak Kristus umíral na kříži zbytečně a naše víra je marná! „Nebyl-li však Kristus vzkříšen, je vaše víra marná, ještě jste ve svých hříších“ (1K 15,17). Právě proti takovým snahám apoštol Pavel píše, že nechce znát nic než Krista a to Krista ukřižovaného: „Rozhodl jsem se totiž, že mezi vámi nebudu znát nic než Ježíše Krista, a to Krista ukřižovaného.“ (1 K 2,2)
-
Je jen jediná cesta. Ježíš Kristus. Je to jediná cesta lásky a Božího milosrdenství. Bůh sám se rozhodl ze své lásky k lidem ponížit, vzdát svého božství, stát člověkem, pobývat mezi námi a být popraven namísto lidí, aby člověk mohl mít ospravedlněný život z víry, osvobozený z břemene hříchu, život skutečně svobodný.
Dávám vám moc
-
Minulou neděli jsem kázal na Pavlovu modlitbu z 2 Te 1,11-12, kde Pavel psal církvi o Boží moci, o tom, že Bůh naplní svou mocí naše krásná přání a skutky víry. Bůh svou mocí naplní v našich životech ten prostor, který mu uděláme a vydáme.
-
Závěr našeho textu má stejné téma. Stejně i zde se píše, že o cokoliv požádáme v Ježíšově jménu, stane se nám tak.
-
Bůh však v žádném případě není automatem instantních odpovědí na modlitby. Vhoďte modlitbu a do deseti vteřin máte odpověď. Včera jsem četl internetovou diskuzi na téma, zda se dá počítat s Boží odpovědí i déle než 10 vteřin po modlitbě!
-
Tak to není! Jaká je tam tedy podmínka? Co mají oba texty společného?
-
Oba texty mají společnou podmínku: v souladu s Boží vůlí. Nepíše se to sice explicitně, ale v Ježíšově jménu a krásná přání znamená přání Ducha svatého, který v nás přebývá.
-
Proč tato podmínka? Oba texty píší stejný důvod: Boží oslavení: „aby byl oslaven Otec v Synu.“ a „aby bylo oslaveno jméno našeho Pána Ježíše ve vás, a vy v něm“ Lidé však hledají slávu především pro sebe. My ale máme žít křesťanský život a plnit poslání. Jaké je to poslání? Není to starat se o vlastní čistotu, není to chodit každou neděli do kostela. Je to milovat druhé a zvěstovat Kristovo evangelium.
-
Proto tuto moc dostáváme. Připomeňme si poslání, které máme: „Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku.“ (Mt 28,19-20) a proto „dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku a až na sám konec země.“ (Sk 1,8)
Závěr
-
Bratři a sestry, Ježíš nám daroval nový život. Život svobodný od otroctví, hříchu a zajetí vlastního ega.
-
Zároveň nás vybízí, abychom se nebáli, abychom mu věřili a abychom s ním počítali. Pán se vrátí pro svou církev.
-
Do té doby máme jasný úkol: zvěstovat evangelium. K tomu jsme obdrželi moc Ducha svatého a to je naším úkolem, aby byl Bůh oslaven skrze naše životy.
-
Amen!