Vnitřní řád studenta (UST)
Vnitřní řád studenta
Autor v kapitole Syndrom propadu půdy popisuje dopad kvality vnitřního světa lidí na jejich vnější světy. Celá kapitola mi vyznívá jako varování před tím, aby se mi „propadala půda pod nohama.“ Syndrom propadu půdy v tomto významu znamená zhroucení se, kolaps pod tíhou nelehkých událostí, které přicházejí. „... můžeme objevit existenci určitého vnitřního prostoru – svého soukromého světa – … … pokud je tento vnitřní svět zanedbáván, neunese tíhu událostí a tlaků, jimž je vystaven.“1 „Floridský propad půdy je fyzickým zobrazením duchovního problému...“2
V tomto svém pojednání o syndromu propadu půdy MacDonald používá několik příkladů dopadu vnitřního světa lidí na jejich svět vnější: od vzorového příkladu, přes motivující až po odstrašující příklad zde používá svědectví lidí o jejich vnitřním životě, který nazývá ústředním bodem života s Bohem3. Tato kapitola je hodně zaměřena na otázku: „Děláš si pravidelně čas na to, aby sis dal do pořádku svůj vnitřní svět?“ Tato otázka mi přišla jako hlavní věta z celé kapitoly, protože spolu s definicí syndromu propadu půdy vybízí čtenáře k aktivnímu sebezkoumání, které by mělo vést k reorganizaci svého vnitřního světa, pokud není shledán v pořádku.
Kapitola Pohled z můstku poukazuje na příkladu kapitána ponorky na fakt, že pokud se něco děje, je třeba jít až do samotného jádra problému, které většinou bývá v našem nitru. Následující řádky mají opět varovný tón před propadem půdy, či vyhořením. Ukazují, že bez pevně založeného vnitřního světa je nemožné obstát tlaku světa, který nás obklopuje:
„V takových chvílích si klademe otázky ohledně svých rezerv – zda to všechno zvládneme, zda stojí za to dál se namáhat, zda bychom neměli „všeho nechat a utéct“. Stručně řečeno, nejsme si jisti, zda máme dostatek duchovních, duševních i tělesných sil, abychom mohli pokračovat ve stejném tempu, o jaké se snažíme nyní.“4
MacDonald dále píše, že ke zvládnutí tohoto tlaku je potřeba mít v pořádku jediné místo, odkud můžeme čerpat sílu k tomu, abychom mohli čelit vnějšímu neklidu nebo jej dokonce přemoci.5 Tímto místem není podle MacDonalda nic jiného než náš vnitřní svět, neboli naše srdce (v biblickém slova smyslu). Srdce je ale potřeba i chránit, v kapitole je to popsáno příslovím 4,23 a následujícím odstavcem:
„Musíme se rozhodnout, že na své srdce budeme dávat pozor. Jeho zdraví a plodnost nelze automaticky předpokládat; je nutno je neustále chránit a opatrovat. I zde bychom měli pamatovat na to, co udělal kapitán ponorky, když měl pocit, že se děje něco mimořádného; okamžitě zamířil na můstek. Proč? Protože věděl, že právě tam lze najít veškerou schopnost vypořádat se s nebezpečím.“6
Udržet srdce v pořádku, abychom mohli žít uprostřed tlaků světa není jednorázová záležitost, vyžaduje to každodenní úsilí.7 Základní myšlenka je podle MacDonalda následující:
„Musíme mít klidné místo, kde je všechno v pořádku, místo, odkud můžeme čerpat energii k překonání všech nepokojů a které se jimi nenechá zastrašit. Že jsme si tuto významnou zásadu osvojili, poznáme tehdy, až se dostaneme do bodu, kdy se rozvoj a zachování silného vnitřního světa stane tou nejdůležitější funkcí naší existence.“8
Právě udržování svého vnitřního světa nebo srdce v pořádku je ten těžký každodenní boj. Ne vždy se mi to daří, ale nechci se vzdávat. V posledních několika měsících jsem měl možnost si to uvědomovat a právě proto tuto problematiku začínám vnímat jako klíčovou pro život. Není to pro mě jen o studiu, práci nebo rodině, ale o životě samotném. V hledání mechanismu na údržbu mého vnitřního světa jsem opatrný, protože jakmile se mi stane cílem forma, nikoliv obsah, jsem ztracen. Právě proto relativně často měním styl svých ztišení a času, co trávím s Bohem obecně.
BIBLIOGRAFIE: MACDONALD, Gordon. Uspořádej svůj svět. Praha, Návrat domů, 2003. str. 13-26. ISBN: 80-7255-3.
1str. 13
2str. 17
3str. 17
4str. 23
5str. 23
6str. 24
7str. 25
8str. 25 - 26