Odpočinek, který je víc, než zábava (UST)
Odpočinek, který je víc, než zábava
Reflexe kapitoly z knihy Uspořádej svůj svět od G. MacDonalda
Tato kapitola pojednávala o důležitosti, významu a dopadu dne odpočinku na každodenní život křesťana (i člověka obecně). Autor v úvodní části kapitoly popisuje oddaného křesťana, Williama Wilberforceho, který v Anglické historii sehrál klíčovou úlohu pro zrušení otroctví. Stálo jej to okolo dvaceti let úsilí. Jeden z důležitých aspektů jeho úspěchu bylo právě dodržování dne odpočinku, kdy čerpal síly na další týden a přemýšlel nad prací vykonanou za právě uběhlý týden.
Podkapitoly tohoto oddílu jsou následující:
Potřebujeme odpočinek – podkapitola mluví o rozdílech mezi zábavou a odpočinkem. Mluví o tom, že dnešní generace je unavená, přestože máme nejvíce volného času a zábavní průmysl je ten, co vydělává nejvíc peněz. Odpočinek ale není zábava. Zábava nám do soukromého světa pořádek nevnese.
Význam dne odpočinku – podkapitola má tři sekce, každá se zaměřuje na jeden aspekt odpočinku. Jeden je procházení minulosti a rekapitulace týdne, druhý … a poslední je …
· Uzavření smyčky – je činnost, kdy se během odpočinku zamýšlíme nad tím, co jsme za uběhlý týden udělali a co se nám povedlo. Je to čas, kdy máme příležitost zastavit se a přehodnotit uplynulý týden.
· Návrat k věčným pravdám – znamená neustále se zastavovat a přehodnocovat situace podle našich zásad a pravd, podle nichž žijeme. Je to čas, kdy máme přehodnotit informace, které k nám přicházejí ze všech stran a čas příležitosti opětovně upevňovat ústřední pravdy Božího zjevení. „Doporučuji, abychom sami sobě i svým církevním společenstvím kladli nesmlouvavé otázky ohledně toho, zda opravdu odpočíváme způsobem, který vede k upevnění pravdy v našem životě.[1]“
· Vymezení úkolu – Nejlepší vyjádření tohoto oddílku je jeho první odstavec, který říká:
„Pokud se první dva rozměry odpočinku soustředily na minulost a přítomnost, tento se zaměřuje na budoucnost. Když odpočíváme v biblickém smyslu, potvrzujeme své odhodlání usilovat o to, aby i náš zítřek měl ve svém středu Krista. Uvažujeme o tom, kam budeme směřovat následující týden, měsíc či rok. Definujeme své záměry a cíle, jimž se chceme věnovat.[2]“
Rozhodnutí odpočívat – ve dvou bodech autor mluví o tom, co znamená den odpočinku a jak klíčové je rozhodnout se jej dodržovat:
„Za prvé, odpočinek sedmého dne znamená uctívat Boha s křesťanskou rodinou. Při pravé bohoslužbě budeme mít možnost uplatnit všechny tři aspekty, které vedou k pokoji v našem soukromém světě: pohled zpět, vzhůru a kupředu. Takové uctívání je neoddělitelnou součástí života s Bohem.
Za druhé však sabat znamená vědomé přijetí osobního odpočinku a ztišení v individuálním životě. Sabat znamená odpočinek, který vnáší pokoj do našeho soukromého světa. Podobně jako Kristus utišil bouři, vnesl řád do života muže posedlého démony, uzdravil beznadějně nemocnou ženu a vrátil život mrtvému příteli, snaží se vnést pokoj do uspěchaného soukromého světa těch, kteří celý týden pracovali v terénu. Má to však jednu podmínku. Musíme tento pokoj přijmout jako dar a vyhradit si čas k jeho přijetí.[3]“
[1] Str. 168
[2] Str. 168
[3] Str. 171
Zdroj: MacDonald, Gordon. Uspořádej svůj svět. Praha, Návrat domů, 2003. 159 – 176 s. ISBN 80-7255-071-3.