De Christo - O Ježíši Kristu
EVANGELIKÁLNÍ TEOLOGICKÝ SEMINÁŘ
VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA TEOLOGICKÁ A SOCIÁLNÍ
David Živor, 2 TPČ, Dn
2008/2009
O Ježíši Kristu
Zpracování článku De Christo (O Kristu) z knihy Kompendium evangelické dogmatiky od H. G. Pöhlmanna, s.221-271
Název kurzu: Systematická teologie
Vyučující: Jan Valeš
Podstatné body učení z vývoje pohledu na osobu Ježíše Krista
Nový zákon neodděluje osobu a dílo Krista, naopak je oboje viděno jedním pohledem. Jde spíše o Kristovu podstatu, než o jeho funkci, o jeho bytí spíš, než o jeho konání – jeho bytí zakoušíme v jeho konání. Základní zvěst Nového zákona je sdělována všemi jeho spisy: „Skrze Ježíše Krista způsobil Bůh pro všechny lidi spásu1.“ Kristovu spásnou funkci blíže objasňují čtyři skupiny christologických titulů2: tituly vztahující se k Ježíšovu pozemskému dílu (prorok, Boží služebník, velekněz); tituly vztahující se k Ježíšovu budoucímu dílu (Christos, Syn člověka); tituly opisující jeho současné dílo (Kyrios, Sótér); tituly poukazující na Ježíšovu preexistenci (Logos, Syn Boží, Bůh). Základní kérygma o Božím činu spásy v Kristu se zakládá na Kristově kříži a zmrtvýchvstání. „Kříž a zmrtvýchvstání náležejí k základu spásy, s nímž vše stojí a padá (1K 3,11), patří do základního kérygmatu a do kánonu v kánonu; nejsou pouhým výkladem tohoto spásného základu, základního kérygmatu a kánonu v kánonu.3“
Stará církev diskutovala převážně Kristova podstata. Začalo se tříbit učení o Kristovu Božství a lidství. „Spíše než z funkce – jako v NZ – se vycházelo z podstaty Kristovy.4“ Byl zde spor dynamických a modalistických monoarchiánů: jedni v Kristu viděli člověka nadaného Božskou silou, jiní pouhou formu zjevení Otce, nikoli osobu samu pro sebe. Pro jedny byl Kristus Božský člověk, pro jiné Bůh, který se stal člověkem. Origénes vidí v Kristu Bohočlověka: na jedné straně je tvor Bohu Otci podřízený, na druhé straně je s Bohem jedné podstaty, což je formulace, kterou později použil Nicejský koncil (325) k opsání jednoty Syna s Otcem. Formulace koncilu byla namířena hlavně proti Ariovi, pro kterého Kristus nebyl Bohem od věčnosti, ale stal se Bohem. Byl to pro něj tvor Bohem stvořený z ničeho a Bohem adoptovaný. Později bylo v Kappadokii rozvinuto učení o jedné podstatě a třech osobách (třech způsobech bytí Boha). Otázka jakým způsobem se Kristova božská podstata sjednocuje s jeho lidskou přirozeností byla předmětem živých diskusí. Nestorius tuto otázku řeší společenstvím dotyku: božské a lidské přirozenosti, ovšem v jedné jediné osobě. Bůh se člověkem nestává, pouze se s člověkem spojuje5. Cyril Alexandrijský Nestoriovi oponuje: „Ježíšova božská a lidská přirozenost se nejen spojují, obě se stávají jedním6.“ Mluví o Kristově jedné přirozenosti. „Zatímco u Nestoria jsou obě přirozenosti odděleny a tak zůstávají zachovány jejich zvláštnosti, jsou obě přirozenosti u Cyrila natolik sjednoceny, že si své zvláštnosti vyměňují7.“ Nestoriova christologie byla odsouzena na koncilu v Efezu (431).
„Monofyzita Eutyches mluví o Kristově jedné přirozenosti, nadto však tvrdí že Kristus není stejné podstaty s námi lidmi, že nemá lidské, nýbrž božské tělo. Tím nabývá christologie doketických rysů. Kristus je pro monofyzity pouze zdánlivý člověk, protože jeho božská přirozenost pohltí jeho přirozenost lidskou a promění ji v božskou a obě se smíchají. Nestoriáni oproti tomu rozdělili Ježíšovo božství a lidství, které se vlastně sjednocují jen v záměru, nikoli v podstatě, pouze se dotýkají, nekryjí se8.“
Chalkedonský koncil (451) uvádí spory na pravou míru a podává učení, že Ježíš Kristus je stejné podstaty s Otcem podle božství a s námi podle lidství.
„Jeden a tentýž Kristus je poznatelný ve dvou přirozenostech nesmíšeně, neproměněně, nerozděleně a nerozlučně. Kristu náležejí dvě přirozenosti, avšak jen jedna jediná osoba. Druhá božská hypostaze neboli osoba je jednotícím svorníkem mezi touto božskou přirozeností a lidskou přirozeností Kristovou. Bůh má tři osoby v jedné přirozenosti, která se v jeho druhé osobě sjednocuje s lidskou přirozeností Ježíše z Nazareta9.“
Popis obrázku10 (grafické znázornění učení Chalkedonského koncilu): Kružnice nahoře a dole představují božskou a lidskou přirozenost, tři šestiúhelníky v horní kružnici představují tři trinitární Boží osoby, spojené v jedné božské přirozenosti. Levý obrazec znázorňuje inkarnaci. Druhá božská osoba se sjednocuje s lidskou přirozeností. Pravý obrazec znázorňuje hypostatickou unii: Ve druhé božské osobě jsou božská a lidská přirozenost jedno, jak ukazuje společný průnik kružnic.
Podle nestorianismu by se oba kruhy v pravém obrazci směly pouze dotýkat, nikoli se protínat; podle monofyzitismu by se oba kruhy kryly, bylo by tedy třeba nakreslit jen horní kruh, do něhož by se spodní kruh vytratil.
Staroprotestantská ortodoxie má ve své christologii tři oddíly:
-
O Kristově osobě
-
O Kristových stavech
-
O úřadech Kristových
O Kristově osobě
Kristus má11
-
jednu osobu
-
dvě přirozenosti
-
božskou přirozenost
-
z božských jmen, která má Ježíš v Bibli, když je v ní označován jako „Bůh“ nebo „Kyrios“ (náhrada tetragramu v Septuagintě)
-
z vlastností, které jsou bytostně vlastní pouze Bohu, např. když je v Bibli Ježíši připisována „věčnost,“ „nesmrtelnost,“ „všudypřítomnost,“ atd.
-
Z charakteristiky Syna jako druhé osoby Trojice, totiž ze zplozenosti Otcem a ve vdechnutí Ducha
-
z Kristových biblických skutků, které jsou vlastní pouze Bohu, např. ze „stvoření,“ „zachovávání,“ „konání božských zázraků,“ „vykoupení“
-
z božského kultu a božského uctívání, které Kristu v Bibli náleží
-
-
lidskou přirozenost
-
z charakteristických pojmenování jeho lidství, když je v Bibli nazýván „člověk,“ „Syn člověka“ atd.
-
Z bytostných součástí člověka, které jsou mu v Bibli přičteny, totiž že měl „rozumnou duši“ a „tělo“
-
z jeho stavů a hnutí, které jsou vlastní člověku, např. že byl žízniv, hladový, rozhněvaný, smutný, radostný
-
-
Jednota dvou přirozeností v jedné osobě je vysvětlena čtverým postupem12:
-
personální sjednocení, tj. Sjednocení obou přirozeností v jedné osobě, inkarnace. Výsledkem tohoto aktu je stav jednoty osoby
-
jednota osoby není jednota v esenci, přirozenosti, fysis; zůstávají dvě esence, přirozenosti. Není to jednota podle slov, náhodná jednota, nýbrž pravá a skutečná jednota. Z toho vyplývá:
-
společenství přirozeností. Když je mezi dvěma přirozenostmi společenství, jsou jim společné i jejich vlastnosti. Z toho proto vyplývá:
-
vzájemné sdílení vlastností. To se v ortodoxii rozpadá do tří rodů:
-
idiomatický genus – idiomata (vlastnosti) božské nebo lidské přirozenosti jsou v pravdě ve skutečnosti skutečně přičtena celé Kristově osobě
-
oslavující genus – idiomata Kristovy božské přirozenosti jsou v pravdě a ve skutečnosti sdělována jeho lidské přirozenosti
-
genus ve vztahu k činnostem, tj. jedna Kristova přirozenost se podílí na vlastních skutcích druhé přirozenosti a nestojí vůči ní nečinně nebo lhostejně
-
O Kristových stavech13
-
stav ponížení: Ježíšův život od jeho početí a narození až po jeho utrpení, smrt a pohřeb
-
stav vyvýšení: začíná sestoupením do pekel a zahrnuje zmrtvýchvstání, nanebevstoupení a sezení na pravici Boží
O Kristových úřadech14
-
prorocký úřad zvěstovatele božské spásné vůle
-
kněžský úřad o dvou součástech:
-
zadostiučinění tj. zástupná smírčí oběť na kříži, jíž v ortodoxii přísluší osové postavení
-
přímluva
-
-
královský úřad. Kristus vládne jako král v těchto královstvích:
-
království moci – jeho vláda v celém světě
-
království milosti – jeho vláda v církvi
-
království slávy – jeho vláda v nebi
-
Zvláštní přínos autora
-
systematický výklad problematiky
-
podrobnost
-
historický vývoj christologického myšlení – ukazuje a chrání před herezí
-
současná diskuze
-
krátké, jasné a přehledné shrnutí na konci kapitoly
Vlastní podnět
-
Nebezpečí upadnutí do filosofování „o Kristu bez Krista“ - stalo se to mnohokrát v historii (např. doketismus, nestorianismus, monofyzitismus).
-
Neopomíjet mystickou stránku víry, vztah a nezůstat pouze u racionálna!
Zpracováno podle knihy:
Pöhlmann, Horst Georg. Kompendium evangelické dogmatiky. Jihlava: Mlýn, 2002.
počet slov: 1530
1Str. 221
2Str. 222
3Str. 222
4Str. 222
5Str. 223
6Str. 223
7Str. 223
8Str. 224
9Str. 224
10Str. 224-225
11Str. 228
12Str. 230
13Str. 231
14Str. 231