Text: Jan 7,1-24
BNT John 7:1 Kai. meta. tau/ta periepa,tei o` VIhsou/j evn th/| Galilai,a|\ ouv ga.r h;qelen evn th/| VIoudai,a| peripatei/n( o[ti evzh,toun auvto.n oi` VIoudai/oi avpoktei/naiÅ 2 +Hn de. evggu.j h` e`orth. tw/n VIoudai,wn h` skhnophgi,aÅ 3 ei=pon ou=n pro.j auvto.n oi` avdelfoi. auvtou/\ meta,bhqi evnteu/qen kai. u[page eivj th.n VIoudai,an( i[na kai. oi` maqhtai, sou qewrh,sousin sou/ ta. e;rga a] poiei/j\ 4 ouvdei.j ga,r ti evn kruptw/| poiei/ kai. zhtei/ auvto.j evn parrhsi,a| ei=naiÅ eiv tau/ta poiei/j( fane,rwson seauto.n tw/| ko,smw|Å 5 ouvde. ga.r oi` avdelfoi. auvtou/ evpi,steuon eivj auvto,nÅ 6 le,gei ou=n auvtoi/j o` VIhsou/j\ o` kairo.j o` evmo.j ou;pw pa,restin( o` de. kairo.j o` u`me,teroj pa,ntote, evstin e[toimojÅ 7 ouv du,natai o` ko,smoj misei/n u`ma/j( evme. de. misei/( o[ti evgw. marturw/ peri. auvtou/ o[ti ta. e;rga auvtou/ ponhra, evstinÅ 8 u`mei/j avna,bhte eivj th.n e`orth,n\ evgw. ouvk avnabai,nw eivj th.n e`orth.n tau,thn( o[ti o` evmo.j kairo.j ou;pw peplh,rwtaiÅ 9 tau/ta de. eivpw.n auvto.j e;meinen evn th/| Galilai,a|Å
10 ~Wj de. avne,bhsan oi` avdelfoi. auvtou/ eivj th.n e`orth,n( to,te kai. auvto.j avne,bh ouv fanerw/j avlla. Îw`jÐ evn kruptw/|Å 11 oi` ou=n VIoudai/oi evzh,toun auvto.n evn th/| e`orth/| kai. e;legon\ pou/ evstin evkei/nojÈ 12 kai. goggusmo.j peri. auvtou/ h=n polu.j evn toi/j o;cloij\ oi` me.n e;legon o[ti avgaqo,j evstin( a;lloi Îde.Ð e;legon\ ou;( avlla. plana/| to.n o;clonÅ 13 ouvdei.j me,ntoi parrhsi,a| evla,lei peri. auvtou/ dia. to.n fo,bon tw/n VIoudai,wnÅ
14 :Hdh de. th/j e`orth/j mesou,shj avne,bh VIhsou/j eivj to. i`ero.n kai. evdi,daskenÅ 15 evqau,mazon ou=n oi` VIoudai/oi le,gontej\ pw/j ou-toj gra,mmata oi=den mh. memaqhkw,jÈ 16 avpekri,qh ou=n auvtoi/j Îo`Ð VIhsou/j kai. ei=pen\ h` evmh. didach. ouvk e;stin evmh. avlla. tou/ pe,myanto,j me\ 17 eva,n tij qe,lh| to. qe,lhma auvtou/ poiei/n( gnw,setai peri. th/j didach/j po,teron evk tou/ qeou/ evstin h' evgw. avpV evmautou/ lalw/Å 18 o` avfV e`autou/ lalw/n th.n do,xan th.n ivdi,an zhtei/\ o` de. zhtw/n th.n do,xan tou/ pe,myantoj auvto.n ou-toj avlhqh,j evstin kai. avdiki,a evn auvtw/| ouvk e;stinÅ 19 Ouv Mwu?sh/j de,dwken u`mi/n to.n no,monÈ kai. ouvdei.j evx u`mw/n poiei/ to.n no,monÅ ti, me zhtei/te avpoktei/naiÈ 20 avpekri,qh o` o;cloj\ daimo,nion e;ceij\ ti,j se zhtei/ avpoktei/naiÈ 21 avpekri,qh VIhsou/j kai. ei=pen auvtoi/j\ e]n e;rgon evpoi,hsa kai. pa,ntej qauma,zeteÅ 22 dia. tou/to Mwu?sh/j de,dwken u`mi/n th.n peritomh,n& ouvc o[ti evk tou/ Mwu?se,wj evsti.n avllV evk tw/n pate,rwn& kai. evn sabba,tw| perite,mnete a;nqrwponÅ 23 eiv peritomh.n lamba,nei a;nqrwpoj evn sabba,tw| i[na mh. luqh/| o` no,moj Mwu?se,wj( evmoi. cola/te o[ti o[lon a;nqrwpon u`gih/ evpoi,hsa evn sabba,tw|È 24 mh. kri,nete katV o;yin( avlla. th.n dikai,an kri,sin kri,neteÅ
NIV John 7:1 After this, Jesus went around in Galilee, purposely staying away from Judea because the Jews there were waiting to take his life. 2 But when the Jewish Feast of Tabernacles was near, 3 Jesus' brothers said to him, "You ought to leave here and go to Judea, so that your disciples may see the miracles you do. 4 No one who wants to become a public figure acts in secret. Since you are doing these things, show yourself to the world." 5 For even his own brothers did not believe in him. 6 Therefore Jesus told them, "The right time for me has not yet come; for you any time is right. 7 The world cannot hate you, but it hates me because I testify that what it does is evil. 8 You go to the Feast. I am not yet going up to this Feast, because for me the right time has not yet come." 9 Having said this, he stayed in Galilee.
10 However, after his brothers had left for the Feast, he went also, not publicly, but in secret. 11 Now at the Feast the Jews were watching for him and asking, "Where is that man?" 12 Among the crowds there was widespread whispering about him. Some said, "He is a good man." Others replied, "No, he deceives the people." 13 But no one would say anything publicly about him for fear of the Jews.
14 Not until halfway through the Feast did Jesus go up to the temple courts and begin to teach. 15 The Jews were amazed and asked, "How did this man get such learning without having studied?" 16 Jesus answered, "My teaching is not my own. It comes from him who sent me. 17 If anyone chooses to do God's will, he will find out whether my teaching comes from God or whether I speak on my own. 18 He who speaks on his own does so to gain honor for himself, but he who works for the honor of the one who sent him is a man of truth; there is nothing false about him. 19 Has not Moses given you the law? Yet not one of you keeps the law. Why are you trying to kill me?" 20 "You are demon-possessed," the crowd answered. "Who is trying to kill you?" 21 Jesus said to them, "I did one miracle, and you are all astonished. 22 Yet, because Moses gave you circumcision (though actually it did not come from Moses, but from the patriarchs), you circumcise a child on the Sabbath. 23 Now if a child can be circumcised on the Sabbath so that the law of Moses may not be broken, why are you angry with me for healing the whole man on the Sabbath? 24 Stop judging by mere appearances, and make a right judgment."
NKB John 7:1 Potom Ježíš chodil po Galileji; nechtěl totiž chodit po Judsku, protože ho Židé chtěli zabít. 2 A byla blízko židovská Slavnost stánků. 3 Jeho bratři mu tedy řekli: "Vyjdi odsud a jdi do Judska, ať i tvoji učedníci vidí skutky, které děláš. 4 Nikdo, kdo chce být známý, přece nedělá nic v skrytu. Když [tedy] děláš takové věci, zjev se světu!" 5 Ani jeho bratři v něho totiž nevěřili. 6 Ježíš jim tedy řekl: "Můj čas ještě nepřišel, ale váš čas je vždycky příhodný. 7 Vás svět nemůže nenávidět, ale mě nenávidí, protože o něm vydávám svědectví, že jeho skutky jsou zlé. 8 Vy jděte na ten svátek. Já na ten svátek ještě nejdu, protože můj čas se ještě nenaplnil." 9 To jim řekl a zůstal v Galileji.
10 A když jeho bratři odešli, tehdy šel i on na ten svátek, ne zjevně, ale jakoby potají. 11 Židé ho pak na tom svátku hledali a říkali: "Kde je?" 12 A v zástupu bylo o něm mnoho řečí; někteří říkali, že je dobrý, a jiní říkali: "Není! Jen svádí zástup!" 13 Kvůli strachu před Židy však o něm nikdo nemluvil otevřeně. 14 ¶ Asi v polovině svátku pak Ježíš vstoupil do chrámu a učil. 15 A Židé se divili a říkali: "Jak to, [že] tenhle zná Písma, když se neučil?" 16 Ježíš jim odpověděl a řekl: "Mé učení není mé, ale Toho, který mě poslal. 17 Bude-li někdo chtít konat jeho vůli, pozná, je-li to učení z Boha, nebo zda mluvím sám od sebe. 18 Kdo mluví sám od sebe, hledá svou vlastní slávu; ale kdo hledá slávu Toho, který ho poslal, ten je pravdomluvný a není v něm [žádná] nepravost. 19 Nedal vám Mojžíš Zákon? A nikdo z vás Zákon neplní. Proč mě chcete zabít?" 20 Zástup odpověděl a řekl: "Máš démona! Kdo tě chce zabít?" 21 Ježíš jim odpověděl: "Jeden skutek jsem udělal a všichni se divíte. 22 Mojžíš vám přece vydal obřízku (ne že by byla od Mojžíše, ale od otců) a v sobotu obřezáváte člověka. 23 Jestliže člověk přijímá obřízku v sobotu, aby nebyl porušen Mojžíšův Zákon, [proč] se na mě hněváte, že jsem v sobotu uzdravil celého člověka? 24 Nesuďte podle osoby, ale suďte spravedlivým soudem."
Židovské svátky
-
Židé měli celkem tři poutní svátky, během kterých měli vykonat pouť do Jeruzaléma, navštívit chrám: Pesach, Šavuot a Sukót.
-
Pesach byl svátek, kdy si Židé připomínali vyvedení z Egypta.
-
Šavuot připomínal den, kdy Hospodin dal Mojžíšovi Zákon (Tóru).
-
Sukót je právě svátek stánků – díkůvzdáním za úrodu a připomínaly putování v poušti.
Svátky stánků
Tyto svátky se slavily 15. dne až 21. dne měsíce Tišri (září - říjen) a připomínaly putování Izraele pouští a zároveň byly poděkováním za sklizeň oliv, vinné révy a ostatní podzimní úrodu. Byly velmi populární, často spojené s radostným veselím. Židé bydlili ve stanech, zhotovených z ratolestí stromů a jako znamení radosti nosili při sobě plody ušlechtilých stromů (citrus) a palmové ratolesti. První den svátků a osmý den, následující po posledním dni této slavnosti, platily podobně jako šabat za dny svátečního klidu. V době Pána Ježíše se každý den konalo procesí k rybníku Siloe, odkud byla přinášena voda ve zlatým džbánu do jeruzalémského chrámu, kde byla vylévána na oltář. Chrám byl osvětlen světlem čtyř velkých menor (sedmiramenný svícen) celou noc, které mělo symbolizovat pravdu židovské víry. Tanec a hraní na flétny trvaly celou noc. Právě o těchto svátcích vystupuje Pán Ježíš s poselstvím: „Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije.“ (J 7, 37). „Já jsem světlo světa; kdo mne následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života“ (J 8, 12). O tomto svátku začínal cyklus čtení Tóry v synagogách.
Synagoga
Slovo synagoga označuje shromáždění lidí a může také znamenat budovu, kde se shromáždění sešlo. Běžný, zvláště v Egyptě, byl též název proseuché (řecky „modlitebna“). Počátek shromažďování v synagogách je datován do doby exilu a v poexilní době se synagogou rozumí sejití ke čtení a studiu Zákona. Archeologické nálezy potvrdily existenci budov synagog v Egyptě ve třetím století před Kristem. Synagogy byly zakládány v každém městě, kde žili Židé. Stávali se centrem náboženského a společenského života židovského lidu. Sloužily jako školy (beth midraš), dům modlitby (beth tefillah), dům ke shromažďování (beth kennesseth) a soudní dům(beth din). Většinou se jednalo o kamenné budovy. V každé byla skříňka na ukládání svitků Písma, pódium s kazatelnou, lampy k osvětlení a lavice pro účastníky. Synagogální bohoslužby měly své těžiště v modlitbě a studiu Písma. Při bohoslužbách bylo nejdříve odříkáváno vyznání víry tj. Šema, dále chvály Boha zvané bekarot. Následovala obřadná modlitba 18 proseb (Šemoneh Esre), také zvaná Amida (protože se při ní stálo a po ní tiché modlitby účastníků. Čtení Písma začínalo čtením oddílu Zákona, který byl rozdělen na 154 oddílů a přečetl seza tři roky. Po čtení Písma následovalo kázání. Shromáždění bylo ukončeno požehnáním proneseným zpravidla knězem. Bohoslužby se mohly konat tehdy, bylo-li přítomno alespoň deset mužů. Pořádek bohoslužeb ovlivnil pořádek křesťanských shromáždění. Synagogy byly také společenským střediskem k setkávání během týdne. Konalo se zde vyučování Zákona. Pro židovstvo byla charakteristická také organizace sociální práce a pohostinnost.
Nápady k textu
-
Chtějí se učedníci svézt na Ježíšově vlně slávy?
-
Učedníci zase nechápou, o čem Ježíš mluvil předtím. Mluvil o víře v něj a o životě, který z této víry plyne (Jan 6,63: Slova, která jsem k vám mluvil, jsou Duch a jsou život.)
-
Ježíšovi nejde o popularitu – tu by si mohl zajistit i jiným způsobem. Nešlo mu o to, aby byl slavný (proto tolikrát zakázal uzdraveným mluvit o svém uzdravení). Ježíšovi šlo o to, aby lidé uvěřili. (Jan 20,31: Tato [znamení] však zapsána jsou, abyste věřili, že Ježíš je Kristus, Syn Boží, a abyste věříce měli život v jeho jménu.)
-
-
Můj čas ještě nepřišel – jaký čas?
-
Ježíš měl poslání, které musel naplnit. To mělo svůj čas, nechtěl vystoupit v Jeruzalémě, protože mu nešlo o popularitu, ale o naplnění svého poslání.
-
-
Židé ho hledali – proč?
-
Hledali jej protože se s ním chtěli zase přít a nebo protože chtěli vidět zázraky a nebo protože jim šlo o to, co říkal?
-
-
Moje učení není moje, ale od toho, který mě poslal – co to znamená?
-
Kdo hledá slávu toho, který mě poslal je pravdivý a není v něm nespravedlnost – platí to pořád nebo jen v těch chvílích, kdy hledá?
-
Nesuďte podle zdání, ale spravedlivě.